Rodilá mluvčí žijící u nás, miluje Česko

1. Proč vlastně učíš, co tě k tomu přivedlo?

Od dětství jsem cítila potřebu učit. Už jako malá jsem si hrála na školu. Na Kubě, v mé rodné zemi, jsem měla možnost alespoň na jeden den za rok stát se učitelkou, kvuli program ktery meli ve školce, kde studenti suplovali učitelky a byl to vždy ten nejkrásnější den. I když mě život zavedl jiným směrem, vášeň pro výuku ve mně zůstala. Osud mě nakonec přivedl do České republiky, kde jsem díky španělštině znovu objevila radost z učení. Učit jazyky pro mě znamená vracet se k tomu, kým jsem vždy byla, a sdílet radost z okamžiku, kdy studenti překonají své hranice.

2. Co tě na výuce nejvíc baví?

Nejvíce se mi na hodinách španělštiny líbí sledovat rychlý pokrok studentů, který mi přináší největší uspokojení. Baví mě také dynamika lekcí a jejich přizpůsobení individuálním potřebám každého studenta, díky čemuž je každá hodina jiná, živá a příjemná. Setkávání s novými lidmi, sdílení jejich příběhů, zájmů a kultur během konverzací dává výuce hlubší smysl. Doprovázet studenty během celého procesu a vidět, jak se jejich počáteční strach mění v plynulou komunikaci, je pro mě to nejlepší.

3. Máš nějaký jazykový trapas, na který vzpomínáš s úsměvem?

Ano, samozřejmě, mám spoustu zážitků, o kterých raději mluvím přímo během lekcí, ale jeden se s vámi podělím. Vzpomínám si na svůj první sjezd na bobech, byl to obrovský zážitek, protože na Kubě, sníh nepadá. Pro mě to bylo skoro jako vyzkoušet extrémní sport:) Naštěstí to dopadlo dobře a hned po návratu domů jsem napsala své první české kamarádce tím málem češtiny, které jsem tehdy uměla: „Wow, jsem tak šťastná, dnes jsem poprvé jela na "bobek"… tedy vlastně na bobik“ Ona mi odepsala: „Myslíš na saních?“ a vysvětlila mi, co znamená to druhé slovo. Strašně jsme se nasmály a od té doby jsem si ten rozdíl už nikdy nespletla. Protože nemám moc dobrou paměť ani čas dlouze studovat, stalo se pro mě mluvení bez ostychu a dělání chyb tou nejlepší školou.

4. Co tě baví mimo výuku, čím ráda trávíš čas? 

Ve svém volném čase si vážím především kvalitně strávených chvil s rodinou. Tyto momenty jsou pro mě zdrojem rovnováhy a energie. Ráda cestuji a poznávám lidi a jiné kultury, místa. Chodit po horách,travit čas s kamarádkami, také čtu a učím se cizí jazyky, protože mě baví objevovat nové způsoby myšlení a komunikace. Česká republika mi velmi přirostla k srdci. Miluji tuto zemi, její přírodu, kulturu i každodenní život. Ráda chodím do restaurací, ochutnávám místní jídla a povídám si s lidmi. Velkou radost mi přináší také české filmy, které patří mezi mé nejoblíbenější. A samozřejmě nezapomínám ani na odpočinek. Umět zpomalit, načerpat síly a užít si klid je pro mě stejně důležité jako být aktivní.

5. Co bys poradila studentům, kteří mají strach začít?

Stejně jako vy se španělštinou i já každý den bojuji s českým jazykem. Díky vlastní zkušenosti, empatii a trpělivosti se snažím, aby se studenti už od první lekce cítili pohodlně s chutí pokračovat k dosažení svého cíle, mluvit plynule v co nejkratším čase.

6. Jak probíhá tvoje lekce? Na co se můžu studenti těšit?

V mých lekcích sice používáme učebnici, ale výuka je především velmi dynamická. Střídáme práci s knížkou, online platformami, hrami, konverzací, krátkými filmy a dalšími materiály, které podporují efektivní učení jazyka. Vše je vždy přizpůsobeno úrovni a potřebám každého studenta. Preferuji výuku přes Zoom, kde mohou studenti ovládat mou obrazovku a pracovat samostatně, ale ráda se přizpůsobím i jinému způsobu výuky. Zároveň kladu důraz na otevřenou komunikaci, kde se studenti mohou podílet na výběru aktivit, témat ke konverzaci i metod, které jim nejvíce vyhovují. Čeká nás spolupráce založená na důvěře a týmové práci.

8. Kdyby ses měla naučit úplně nový jazyk, jaký by to byl a proč?

Neustále se učím. Učím se česky, studuji angličtinu, ale mým nejoblíbenějším jazykem je italština, samozřejmě hned po španělštině ?. Líbí se mi, jak zní, a miluji Itáli i její kulturu.