Rozmluvím vás anglicky i španělsky

1. Proč vlastně učíš, co tě k tomu přivedlo?

S výukou jazyků mám zkušenosti už od dob studia na vysoké škole, kde jsem studovala angličtinu. Jazyk mě vždy bavil, a proto jsem brzy začala pomáhat lidem ve svém okolí. Uvědomila jsem si, že učení je nejen smysluplná činnost, ale také skvělá příležitost, jak někomu pomoci a zároveň si příjemně popovídat. Ze společných lekcí si často odnáším dobrý pocit, že jsme se společně posunuli dál. Věřím, že základem úspěšného učení je jazyk skutečně pochopit a nebát se ho používat. Tradiční výuka na školách to ne vždy umožňuje. Můj přístup je jednoduchý - mluvit, nebát se udělat chybu a učit se z ní. Největší pokrok podle mě přichází při konverzaci a diskusi na různá témata. V dospělosti jsem se sama začala učit španělsky - přímo ve Španělsku - a moc dobře vím, jak náročné to někdy může být. Díky každodennímu používání jazyka a živým lekcím jsem si ho osvojila a dnes s radostí předávám své ověřené metody dál. Jazyky mě vždy naplňovaly a jsem ráda, že své nadšení i zkušenosti mohu sdílet se studenty. Není nic lepšího než vidět jejich postupný pokrok, rostoucí sebevědomí a radost z komunikace v cizím jazyce.

2. Co tě na výuce nejvíc baví?

Nejvíc mě baví konverzace v cizím jazyce na různá témata a možnost budovat si se studenty vztah. Ráda probírám témata, která zajímají je - často se díky tomu i sama něco nového dozvím. Pokud má student konkrétní zájem, koníček nebo zajímavou práci, ráda připravím lekci právě na toto téma a společně se mu věnujeme. Z takové lekce pak odcházíme obohaceni oba - student tím, že dokáže plynuleji komunikovat v cizím jazyce o tom, co ho baví, a já zase tím, že jsem se dozvěděla něco nového a inspirativního. Nejvíce mě tedy těší, když mohu lekce přizpůsobit na míru konkrétním potřebám studenta - aby si z každé hodiny odnesl co nejvíc a zároveň ho výuka opravdu bavila.

3. Máš nějaký jazykový trapas, na který vzpomínáš s úsměvem?

Samozřejmě, těch bylo víc než dost! :) S úsměvem i po letech vzpomínám na jedno nedorozumění ze Španělska. Během studia na vysoké škole jsem chodila na hodiny s rodilými mluvčími, a při jedné lekci se nás učitel ptal na různé otázky. Tehdy jsem ještě netušila, že na jihu Španělska často „polykají“ koncové -s, a tak například „Nos vemos“ (Uvidíme se) zní jako „No vemos“ (doslova „Nevidíme“ nebo „Neuvidíme se“). Po hodině jsem se s ním potřebovala na něčem domluvit a při odchodu použil právě tuto frázi - „No vemos“. Zůstala jsem z toho zmatená, skoro až lehce v šoku, co tím asi myslel. :D Až po pár dnech, když jsem historku vyprávěla kamarádce, která mluví výborně španělsky, mi došlo, že šlo jen o běžné „Nos vemos“ - jen s jižanským přízvukem. Dnes se tomu směju a zároveň to používám jako příklad, že porozumění cizím jazykům je někdy dobrodružství, a že chyba je často jen začátek dobré historky. :)

4. Co tě baví mimo výuku, čím ráda trávíš čas?

Mimo výuku ráda cvičím a jezdím na koních - beru to jako skvělý způsob, jak si odpočinout. Myslím si, že když člověk pracuje hlavou, je důležité ve volném čase vypnout a věnovat se pohybu. Ráda také cestuju a často se vracím do svých oblíbených míst - hlavně do Anglie a Španělska, kde mám spoustu známých a přátel. Jinak si užívám i klasické chvíle odpočinku, třeba se zajímavou knížkou, filmem nebo seriálem.

5. Co bys poradila studentům, kteří mají strach začít?

Důležité je strach překonat a prostě se do toho pustit. Učení se jazyka nemusí být jen o suché gramatice a biflování slovíček - může to být příjemná a zajímavá aktivita, která vás začne bavit víc, než čekáte. Strach často pramení z obavy udělat chybu nebo z toho, že si člověk nevzpomene na správné slovíčko. Ale to je úplně normální a právě o tom učení je. Chybami se člověk učí, a hlavně: nikdo vás za ně soudit nebude. Zvlášť dnes, kdy jsou jazyky čím dál důležitější, se opravdu nevyplatí spoléhat jen na překladač. Proto je mnohem lepší nečekat na „až jednou“ a zkusit to, nebát se mluvit, nebát se chybovat. Jen tak se můžete posunout dál.

6. Jak probíhá tvoje lekce? Na co se můžou studenti těšit?

Lekce vždy přizpůsobuji konkrétní úrovni studenta. Pokud se student s jazykem teprve seznamuje, začneme hezky od základů - jednoduše, přehledně a v klidném tempu. Každá lekce zahrnuje kousek gramatiky a nových slovíček, které si pak procvičíme v praxi pomocí zábavných a praktických cvičení. U pokročilejších studentů se víc zaměřujeme na konverzaci - povídáme si o zajímavých tématech, která často vybírám tak, aby měla i přidanou hodnotu. Často se tak během lekce student dozví i něco nového mimo samotný jazyk - ať už jde o kulturu, cestování, nebo třeba něco z běžného života v anglicky mluvících zemích. Snažím se, aby každá lekce byla pestrá, přínosná a hlavně příjemná - aby se student těšil, že si „jde popovídat v angličtině“ a ne jen „na hodinu“.

7. Jaký byl tvůj první kontakt s jazykem, který učíš?

Angličtinu jsem začala studovat už na základní škole. Navíc jsem měla rodinu a známé v anglicky mluvících zemích, takže pro mě bylo přirozené angličtinu používat i v běžné komunikaci s rodilými mluvčími. Španělštinu jsem se začala učit až během pobytu ve Španělsku. Ten první kontakt byl ze začátku náročnější, ale postupně jsem pochopila, že klíčem k úspěšnému zvládnutí jazyka je nebát se mluvit, pustit se do toho a nestydět se za chyby.

8. Kdyby ses měla naučit úplně nový jazyk, jaký by to byl a proč?

Osobně by mě lákala japonština: je to zajímavý jazyk, který dobře zní a zároveň se mi velmi líbí japonská kultura a samotná země. Navíc je to jazyk úplně odlišný od těch, které už ovládám, takže by to pro mě byla opravdu výzva.